Neděliště

Kostel v Nedělištích je prvně v archivních pramenech připomínám v polovině 14. století. V dnešní podobě kostela lze rozeznat gotickou, renesanční i barokní fázi výstavby. Ke gotickému presbytáři s křížovou žebrovou klenbou vprostřed spojenou svorníkem s růžicí, přistavěl roku 1555 Václav Všetečka z Pardubic renesanční chrámovou loď ukončenou mohutnou kruchtou na dvou hranolových pilířích se třemi oblouky arkád, což se opakuje i v patře. O Všetečkově autorství a donátorství Bořka Hamzy ze Zábědovic a jeho manželky Elišky z Chlumu, tehdejších majitelů Nedělišť, hovořil nápis na zdi kostela, zachycený ve farní kronice s přípisem, že jej bylo možné číst ještě na počátku 18. věku: „Tento chrám Boží a svatý jest dokonán v sobotu na den památní Mistra Jana z Husince skrze pomoc Pána Všemohoucího k jeho cti a chvále svaté, léta od narození Syna Božího 1555 od urozeného pana Hamzy Bořka ze Zábědovic a urozené paní Elišky z Chlumu, manželky téhož pana Bořka. Tento dům stavěl slovutný muž Václav Všetečka, měštěnín z Pardubic. Za správců těchto tento dům Boží dokonán jest: za rychtáře Janovského a konšelů Pavla Moučka, Pavla Martinka a Havla Řeháka.“

Další stavební úpravy kostela proběhly právě v prvních desetiletích 18. století, kdy Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic, hejtman hradeckého kraje a majitel nedělišťského panství, nechal rozšířit presbytář o apsidu pro nový hlavní oltář, k severní stěně kněžiště přistavět sakristii a k jižní oratoř. Současné vnitřní vybavení kostela bylo pořízeno právě v této době. Hlavní oltář tvoří vysoký reliéf s námětem Nanebevzetí Panny Marie – apoštolové stojí u prázdného hrobu a hledí vzhůru na anděly vynášející Pannu Marii na nebesa. Postranní oltáře rovněž zpodobňují motivy mariánského cyklu – sv. Annu Učitelku a Navštívení Panny Marie. Všechny oltáře znají věřící v soudobé polychromní úpravě. Ovšem jak dokládá zápis ve farní kronice, patrně z roku 1846, a nedávno provedený restaurátorský průzkum, hlavní oltář byl původně cele zlacený. Stejně tak byly upraveny i sochy stojící po stranách oltáře, které představují sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, tehdy čerstvě prohlášeného světce (svatořečen 9.3.1729). Při restaurátorských pracích, dokončených roku 2014, bylo zjištěno, že původní povrchová úprava reliéfu hlavního oltáře je opravdu zlacení, které je dokonce v dostatečné ploše zachováno. Z toho důvodu bylo rozhodnuto nevyhovující barevnou úpravu odstranit.

V těsném sousedství zámku, který nechal Karel Ferdinand Dobřenský vybudovat naproti kostelu v místě bývalé tvrze ze 16. století, stávala budova nazývaná malým zámkem. Z něho vedla nad silnicí do oratoře kostela krytá dřevěná chodba pro panstvo. Malý zámek včetně chodby byl zbourán roku 1936. 

V době dobřenské přestavby byla v západním průčelí kostela vystavěna nová věž s cibulovou bání vrcholící osmihrannou lucernou. Trojosé průčelí je širší než loď, člení jej bosované pilíře a tři vchody orámované kamenným ostěním, v patře je trojice oken vedoucí na kůr, ve vrcholu nad římsou zdobenou vázami trojúhelníkový štít. Z horního patra věže, kde byly zavěšeny zvony, vede na každou světovou stranu prostorné okno. Architektonicky bohatě členěné průčelí s bosovaným zdivem je ve východních Čechách, kde zcela převládávají omítané kompozice, ojedinělé.

Krypta nedělišťského kostela sloužila jako rodová hrobka majitelů panství. Spočinulo zde i tělo Karla Ferdinanda Dobřenského, na jehož počest nechali vsadit synové Václav Karel a Jan na epištolní stranu triumfálního oblouku výpravný náhrobek. Obdélná mramorová deska vrcholí rodovým erbem s čápem v modrém poli a helmou v klenotu. Erb je obklopen andílky, mezi nimiž se ukrývá lebka. V chronogramu se čtyřikrát opakuje rok Dobřenského úmrtí (†1728). Sochařská výzdoba náhrobku je dílenskou prací rodiny Pacáků. Tři náhrobní desky jsou zasazeny také v dlažbě kněžiště – jeden patří Petru Pavlu Strakovi z Nedabylic a Horních Nedělišť (†1689), na dalších dvou z let 1602 a 1701 jsou však nápisy nečitelné. Bořka Hamzu ze Zábědovic (†1578) a jeho manželku Elišku z Chlumu (†1575) připomíná alianční znak vsazený zvnějšku nad postranní portál.

Z venkovní strany presbytáře je nika osazená pískovcovou sochou Panny Marie Immaculaty v životní velikosti. Autorství sochy pocházející z dvacátých let 18. století je současnou odbornou veřejností připisováno Matyáši Bernardu Braunovi, ovšem dřívější atribuci Jiřího Františka Pacáka nelze jistotně vyloučit.

V nedělišťském kostele se zvonilo čtyřmi zvony. Nejstarší z nich s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie a letopočtem 1583, ulil ve své dílně v Hradci Králové Eliáš Stodola. Druhý vytvořil roku 1634 hradecký zvonař Martin Exner. Oba tyto zvony byly na konci 19. století přelity hradeckou firmou Václava Františka Červeného, známého výrobce hudebních nástrojů, a během první světové války rekvírovány. Třetí zvon pocházel z roku 1737 a nesl reliéf sv. Jana Nepomuckého. Také on padl za oběť rekvizici. Sádrové odlitky jeho zdobených částí jsou dnes v kampanologické sbírce královéhradeckého muzea. Jediným zvonem, který přečkal válečnou rekvizici v roce 1917, byl umíráček zavěšený v sanktusníku nad kněžištěm. Po první světové válce byl nákladem obce a veřejné sbírky zakoupen zvon s reliéfem sv. Václava od firmy Jana Bělohoubka z hradeckého Pražského Předměstí. Oba zvony však byly při rekvizici v březnu roku 1942 kostelu v Nedělištích odejmuty a dány na potřeby válečného zbrojního průmyslu.

Krátce po vzniku Československa se strhl o nedělišťský kostel spor mezi katolíky a příslušníky nově vzniklé Církve československé husitské, jejíž příslušníci – ve farní kronice označovaní za „odpadlíky“ a „sektáře“ – si činili nárok na konání bohoslužeb ve zdejším chrámu a zvonění zbylým, resp. nově pořízeným zvonem. To však jim nebylo umožněno, neboť na svatováclavský zvon ve většině přispěli katoličtí věřící. K ochraně svatostánku se roku 1922 upsal Josef Hlavatý, „aby posvátnost kostela byla zachována.“ Spor se vyřešil teprve roku 1935, kdy si husité pořídili zvon vlastní a nechali jej zavěsit v železné konstrukci na návsi.

V roce 2011 byla z vrcholu věže snesena makovice, která ukrývala několik upomínek z doby své poslední opravy. Roku 1899 byla střecha spolu s bání nově pokrývána plechem. V listě, který sepsal nedělišťský obchodník Vincenc Bohdanecký a datoval ho 11. listopadem, je nejprve krátce popsána aktuální renovace krytiny, poté jsou shrnuty důležité politické události – pád vlády hraběte Františka Antonína Thuna a rovněž aktuální celospolečenský problém hilsneriády. Samozřejmě jsou uvedena jména starosty obce a radních, místních učitelů a v neposlední řadě jména těch, kteří se podíleli na opravě střechy. Krátká zmínka o prusko-rakouské válce roku 1866 je doprovázena povzdechem, že více času na popsání událostí od doby pruské vojny do konce století pisatel pamětního listu nemá. Do schrány bylo vloženo také deset rakouských a saských mincí z 50. a 60. let 19. století, třináct výtisků Národních listů z let 1866 a 1869 a několik exemplářů týdeníku Hlas z roku 1868.

Do roku 1913, kdy byl v obci zřízen nový hřbitov, se pohřbívalo kolem kostela. Zdá se však, že místo bylo již delší dobu zpustlé, jak se zmiňuje list ukrytý v makovici. Tzv. starý hřbitov byl do dnešní podoby upraven v roce 1932, kdy byla zbourána kostnice a nalezené kosterní pozůstatky pietně uloženy v jiné části hřbitova. Prusko-rakouskou válku v červenci 1866 připomíná několik náhrobků označujících místo posledního odpočinku padlých rakouských důstojníků a vojínů.

V letech 2011 až 2014 proběhla celková rekonstrukce nedělišťského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nová výmalba odpovídající baroknímu vzezření chrámu, zakryla znaky na pilířích v lodi kostela, odkazující k premonstrátské minulosti obce, i nápis na vítězném oblouku „Královno nanebevzatá, oroduj za nás,“ jež nechal vymalovat v době svého zdejšího působení v 70. letech minulého století premonstrát P. Norbert Josef Zeman. Rekonstrukci chrámu završila instalace zrestaurovaného hlavního oltáře, jemuž byla vrácena původní podoba cele zlaceného reliéfu.

Pojednání zpracovala Mgr. Pavla Laštůvková