Kostel Nejsvětější Trojice ve Všestarech

První zmínka o Všestarech se v pramenech objevuje v 60. letech 14. století, kdy se coby majitelé obce uvádějí hradečtí měšťané Zdislav k roku 1360 a o šest let později Kristina. Prameny prvně hovoří o zdejším kostele roku 1384 a připomínají jej jako farní. Vzhled tohoto kostela z pramenů neznáme, lze se domnívat, že byl vystavěn ze dřeva či opuky, které byly nejčastějšími stavebními materiály této doby.

Na počátku 15. století náležely Všestary pánům Dubánkům z Duban, v následujícím staletí se v řadě majitelů objevuje v rychlém sledu několik hradeckých měšťanů a také páni z Pernštejna, rod Zárubů z Hustířan či Valdštejnové. V 16. století patří obec všestarská Hradci, jemuž je po stavovském odboji roku 1547 králem zkonfiskována. Po krátké době však Ferdinandem I. některé části Všestar městu navrací, zbylé od něj Hradečtí vykupují. Obdobný scénář se odehrál i při dalším stavovském povstání ve 20. letech 17. století. Poté všestarská farnost připadla minoritům, sídlícím po vybudování hradecké pevnosti na konci 18. věku při kostele sv. Anny v Kuklenách. Roku 1789 byl josefínskými reformami minoritský klášter zrušen, patronát všestarského kostela převzala nově zřízená Náboženská matice.

Původní kostel nahradil roku 1415 zděný, který prošel v 1. polovině 16. století rozsáhlými stavebními úpravami. Z té doby pochází současný vzhled věže, která stála v čele všestarského kostela, tedy při jihovýchodním průčelí. Roku 1794 prošel kostel rozsáhlou úpravou, při níž řemeslníci nalezli kámen s nápisem: „Aedifficatum 1415“. Při dokončovacích pracích napsali na horní ostění dveří do sakristie „Aedificatum 1415, renovatum 1794“, tj. vystavěno 1415, opraveno 1794. Ještě před koncem století byla ve Všestarech zřízena nová fara.

Roku 1842 se všestarská farnost rozhodla pozdně gotický kostel zbořit a na jeho místě vystavět v klasicistním pojetí nový chrám, orientovaný presbytářem k severozápadu. Tím se věž, která jako jediná součást původního kostela byla ušetřena a včleněna do nového chrámu, ocitla v prostřed jeho boku.

Věž z lomového kamene stojí na čtvercovém půdorysu, v každém ze čtyř rohů opatřena opěrákem. Dva z nich jsou nyní z části zastavěny kostelní zdí. Vzhledem k tomu, že nový kostel nedodržel původní orientaci, nachází se věž v současném chrámu uprostřed stavby, nikoliv v jeho čele, jak tomu bylo u původního kostela. V západní stěně věže je umístěn vchod datovaný k roku 1530. Tento portál patří k ojedinělým dílům doby mezi gotikou a renesancí. Jeho pískovcové ostění tvoří dva souběžné válečky s tordovanými patkami, ve vrcholu zdobené vejcovcem. Původní dveře jsou pobité plechem, opatřeny třemi dlouhými závěsy a klepadlem. Originál zámku je již od začátku 20. století uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Současný uzávěr je replikou, kterou podle původního zámku zhotovili žáci královéhradecké školy pro umělecké zámečnictví. Ve spodním patře věže lze spatřit původní okénko, v horním patře v každé stěně velké, gotickým obloukem uzavřené okno. Kamenné renesanční cimbuří spolu s vrcholovým čtyřbokým jehlancem pocházejí až ze století 17.

Všestarský kostel byl vystavěn ve velmi krátké době, již 17. dubna následujícího roku byl nový chrám biskupem Karlem Boromejským Hanlem slavnostně vysvěcen. Do té doby probíhaly bohoslužby ve Světí. Stavbu s délkou necelých 43 m a šíří lodi 7 m provedl zednický mistr František Kurz z Hradce Králové. Výmalba z roku 1880 je dílem Ludvíka Nejedlého, malíře z Nového Bydžova. Ze starého kostela byl převzat hlavní oltář z roku 1798, jehož autorem byl královéhradecký malíř Jan Engelman, a postranní oltáře sv. Antonína Paduánského a sv. Františka. Ovšem roku 1882 byly všechny tři oltáře odstraněny a ve spolupráci s malířem Venzarou pořízeny v historizujícím slohu nové, včetně kazatelny. V tuto dobu byl ze zahraničních darů zřízen k uctění památky zabitých v prusko-rakouské bitvě 3. července 1866 oltář Panny Marie, na němž jsou uvedena jména několika padlých vojáků. V době válečného střetnutí sloužil všestarský kostel jako lazaret, důstojníci a lékaři byli ubytováni na faře.

Ve zvonici všestarského kostela bylo až do první světové války zavěšeno pět zvonů. První z nich podle dvouřádkového nápisu ulil roku 1559 Václav Farář, zvonař v Hradci Králové. Zasvěcen byl Nejsvětější Trojici. Druhý, pocházející z roku 1750, byl dílem Jana Zejdy z Vysokého Mýta a nesl patrocinium tehdy velmi oblíbeného a nedlouho předtím kanonizovaného sv. Jana Nepomuckého. Třetí ze zvonů, datovaný rokem 1798, nesl mnohonásobného zasvěcení, a to Bolestné Panně Marii, sv. Janu Nepomuckému, sv. Janu Křtiteli a Sv. Kříži. Pocházel z dílny královéhradeckého zvonaře Antonína Schneidera. Čtvrtý zvon slil roku 1872 královéhradecký zvonař Karel Paul. Posledním ze souboru všestarských zvonů byl Umíráček zasvěcený sv. Barboře, jejž vytvořil roku 1779 Ignatius Drack rovněž v Hradci Králové.

Po vypuknutí první světové války byly kromě varhanních píšťal postupně rekvírovány také čtyři zvony, kostelu byl z důvodu památkové hodnoty ponechán pouze ten nejstarší. Jelikož před odvezením do továren byly na Královéhradecku památkovou komisí zhotovovány odlitky rekvírovaných zvonů či alespoň jejich částí, nachází se dnes v kampanologické sbírce Muzea východních Čech sádrový odlitek pásu zvonu z roku 1750. Z ostatních rekvírovaných všestarských zvonů nezbyl do dnešních dnů žádný hmatatelný odkaz.

K roku 1930 se všestarské farnosti podařilo získat dostatek finančních prostředků k pořízení dvou nových zvonů do místního kostela. Výroba byla zadána brněnské firmě R. Manoušek a spol., která zhotovila bronzové zvony zasvěcené sv. Václavu a Panně Marii. Ty byly slavnostně vysvěceny a vytaženy na věž ve svátek sv. Václava téhož roku. Rovněž z důvodu nelibého zvuku byl přelit starý Umíráček, původně zřízený z odkazu farníků roku 1921. V dubnu 1942 však byly všechny tři zvony z roku 1930 spolu s Pozdvihováčkem, o němž do té doby prameny nehovoří, rekvírovány. Z pražského skladu se po osvobození na jaře roku 1945 vrátil pouze nejmenší ze zvonů, posledně jmenovaný Pozdvihováček.

Dnes se z věže všestarského kostela ozývají hlasy pouze dvou zvonů, Nejsvětější Trojice a Pozdvihováčku.

Ke zvonům je připravena i přehledná tabulka.

Pojednání zpracovala Mgr. Pavla Laštůvková, diecézní konzervátorka.

Bohoslužby

 Říjen - Listopad

Všestary: každou neděli v 8:00 

Neděliště: sobota 18.11. v 15:30
                  sobota 2.12. v 15:30

Chlum: sobota 11.11. v 15:30  
             sobota 25.11. v 15:30

Světí:  pátek 24.11. v 16:30

Anketa

Četli jste nějakou z encyklik či exhortací papeže Františka?

Celkový počet hlasů: 86

© 2016 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode