Kostel Proměnění Páně v Chlumu

Chlumský kostel s patrociniem Proměnění Páně je v pramenech prvně doložen roku 1384. Začátkem následujícího století se připomíná již coby farní chrám. Gotické stavební prvky jsou na něm patrné dodnes. K nejvýraznějším z nich patří pětiboký presbytář zaklenutý paprskovitou žebrovou klenbou s profilovanými žebry, na jejichž svorníku je zobrazen erb Hamzů ze Zábědovic. Kněžiště vzepřené masivními opěráky osvětlují vysoká půlkruhová okna a při vchodu do sakristie je ve zdi umístěno pozdně gotické sanktuárium, do nějž se původně ukládala Nejsvětější svátost oltářní. Nejstarší dobu stavební historie kostela připomíná prostá kamenná křtitelnice, v průběhu mnohých oprav a přestaveb přemístěná k hlavnímu vchodu. Pískovcovou křtitelnici nahradila roku 1662 pozdně renesanční cínová, bohatě plasticky zdobená. Období 16. a 17. století připomínají v podlaze lodi, v předsíni a z vnější strany kostela zazděné náhrobníky, ponejvíce patřící příslušníkům rodu Hamzů ze Zábědovic.

V 16. století za Bořků z Dohalic byl kostel částečně přestavěn, zásadní přestavba však byla provedena až v první polovině 18. století nákladem Alžběty Dobřenské z Dobřenic. Na východní straně presbytáře přibyla sakristie a k západnímu průčelí byla přistavěna jednopatrová věž, dokončená roku 1740, jak o tom svědčí latinský list datovaný 3. říjnem uvedeného roku a vložený do plechové schrány ve vrcholu věže. Současně bylo obnoveno vnitřní vybavení kostela.

V barokním zařízení vynikne především pozdně renesanční trojkřídlá archa hlavního oltáře. Deskové malby nesou ucelenou řadu výjevů ze života Krista vrcholící v ústředním obraze Proměnění Páně. Český nápis odkazuje k roku 1649 a zmiňuje ty, kteří se o vznik oltáře zasloužili. V 70. letech 19. století byl středový obraz z popudu duchovního správce kvůli své sešlosti a vzhledu „krasocit urážející“ nahrazen novým, jehož autorem byl Jan Popelík, člen pražské akademie. Jelikož kvalitě díla neuškodil dobový nevkus, byl po nějakém čase Popelíkův obraz z oltáře vyňat a do archy opětovně zasazena původní desková malba. Badatelský zájem o výjimečné renesanční dílo projevil ve 40. letech 20. století i Umělecký institut Vysoké školy technické v Drážďanech. Díky iniciativě dr. Huga Doskočila, rektora hradeckého semináře a diecézního konzervátora, mohla být archa brzy poté restaurována z prostředků poskytnutých Památkovým ústavem.

Kvůli své poloze čelila budova kostela častokrát nepřízni počasí. V prosinci roku 1868 se zřítila po náporu vichřice horní část věže a poničila střechu lodi. Poblíž kostela byla zanedlouho nalezena zmiňovaná plechová schrána s dokladem o stavbě věže. Když se za dva roky dokončovala její oprava, byla k listu z roku 1740 přidána nová pamětní listina spolu s dalšími drobnostmi - několika mincemi a výtisky soudobých novin.

Nejvýznačnější kapitolou v dějinách všestarské farnosti je bezesporu prusko-rakouský válečný konflikt v červenci roku 1866. Chlumský kostel se stal lazaretem, na menze hlavního oltáře lékaři prováděli polní operace. Budova kostela byla válkou značně poškozena, vnitřní vybavení téměř zničeno. V upomínku na těžkou dobu bylo do zdi kostela zasazeno několik rakouských dělových koulí.

Po uzavření míru přijel začátkem listopadu roku 1866 obhlédnout zdejší bojiště sám císař František Josef I., který při této příležitosti zavítal i do chlumského kostela. Na vzácnou návštěvu odkazují vitrážová okna s císařským monogramem. Na Chlum si císař vzpomněl i později, když na opravu válkou a četnými vichřicemi poničeného kostela uvolnil finanční obnos, který z poloviny pokryl potřebné výdaje na obnovení interiéru. Rok po císařské návštěvě byl na paměť všech zemřelých na chlumském bojišti odhalen uvnitř kostela pomník s postavou truchlícího genia z rukou sochaře Emanuela Maxe.

Ještě jednou navštívil chlumský kostel člen císařské rodiny. V roce 1876 si korunní princ Rudolf během třídenní návštěvy prohlédl nejvýznamnější místa bojiště a navštívil hroby padlých vojáků.

K chlumskému kostelu patří také zvony. Jestliže do r. 1918 zde byly tři zvony, v současnosti je možné zaslechnout zvuk pouze jednoho, který pochází z r. 1541. Je dílem stejného zvonaře jako zvon ve Všestarech, Václava Faráře z Hradce Králové. Mezi zvony zrekvírované v první světové válce patřil také umíráček z r. 1540. Místo něho byl na návsi pořízen nový umíraček, kde je možné číst: „Věnují občané v Chlumě. LP 1924. VÁLKA VZALA, LÁSKA DALA“.

Ke zvonům je připravena přehledná tabulka.

Pojednání zpracovala Mgr. Pavla Laštůvková, diecézní konzervátorka.

Bohoslužby

 Říjen

Všestary: každou neděli v 8:00 

Nedělištěsobota 7.10. v 15:30 
                  sobota 21.10. v 15:30

Chlum: sobota 14.10. v 15:30  
             sobota 28.10. v 15:30

Světí:  pátek 27.10. v 16:30

Anketa

Četli jste nějakou z encyklik či exhortací papeže Františka?

Celkový počet hlasů: 84

© 2016 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode